KATER||NA o MNĚ

"Hudbou budoucnosti je zvuk." Kateřina Pfeiferová 

Meditace pro uzdravení.

Neseme na našich bedrech rodové zátěže. Nevědomky neseme traumata prožitá našimi předky... skrze zažité traumatické zkušenosti z historie našich rodových linií neseme tíhy, o nichž nemáme ani zdání, a přesto nás bolí.

Meditační techniky jednak pomocí pouze zvuku a potom také další meditační praxe pomocí jemného zvuku a velmi pomalého pohybu zasahuje hluboko do našich vrstev.


Moje cesta duchovního rozvoje se rozeběhla již před mnoha lety... Největším hnacím motorem na počátku bylo dostat ze stavů nemocí a tíhy sama sebe. Studium a Poznání mne přivedlo až na Cestu aktivní víry a aktivní duchovní práce...  


No.. všechno by to bylo asi na knihu... Jako malá jsem vídala aury lidí a jejich poškozené orgány v těle. Vídala jsem Duše zemřelých, jak jako Bytosti v kápích prochází naším domem. Později jako malá jsem vídala Ježíše, stával mezi dveřmi do ložnice, a kynul mi rukou "Následuj Mne".

Byla jsem malá, nerozuměla jsem a schovaná pod peřinou, kde mi vykukovali jen oči, jsem ho pozorovala.


V letech mého dospívání mne "náhle" jakoby cosi opustilo. A přišel ten "skutečný" hmotný život a svět a s tím přišly zátěže všech druhů, které si člověk může představit. Svět se mi začal bořit a přicházela samota, bolest, smutek a s tím i napětí z tlaku z vnější.

Během života jsem třikrát stále na hranici života a smrti. Pokaždé s jiným prožitkem toho, kam se dá po smrti vkročit. Byla jsem jednou nohou tady a druhou už tam. Ale - nebyl ten správný čas.

Tohle není kniha o Mne... každopádně to "normální" žití, jak tady tomu říkáme, mne přivedlo až k problémům s kyčlemi, rozhozenou slinivkou, špatnou tvorbou žluči, žaludeční neuroze, erozím a krvácením do žaludku, žaludečním vředům, rozhozené štítné žláze, ukrutným bolestem hlavy a šíje, které trvaly bez přestání třeba 14dní, a pak po pár dnech se vrátily a v bolestné urputnosti trvaly bez přestání půl roku. Už jsem nebyla schopna ani sedět, sotva jsem byla schopna udržet hlavu, neměla jsem sílu už v podstatě ani žít. Dostávala jsem se do stavů, kdy jsem během dne ztrácela vědomí a upadala do hlubokého, cosi jako spánku, který nešel zastavit ani ovládnout. Začaly mi padat a chudnout vlasy, začala jsem se zavodňovat, ukrutné bolesti hlavy byly v podstatě každodenní součástí života.

A já.. tak jak jsem se "naučila" jsem si myslela, že mi "někdo pomůže". Nejjednodušší cesta je přeci lékař.

Honem tam.

Vyšetření všech druhů od nejobyčejnějších rozborů, až po rezonanci, zda nemám v hlavě nádor, však nic nikde neprokázala.

Že "nad námi něco je", to jsem podvědomě věděla. Ale jako bych ztratila sama sebe, nevěnovala jsem tomu pozornost.

Jednoho dne, už ani nevím jak... dostala jsem kontakt na paní, která odvádí přivtělené duše. A dá se říct, že tady nastal obrat na mojí Cestě, k znovunalezení Sama sebe. A k pochopení, že věci mohou být i jinak.

Hurá tedy k někomu, kdo mi "pomůže".

Zpočátku to zabralo, odvedla jich ze mně, jak se říká "mraky" a vždy mi to pomohlo a bylo líp a líp. Ale jednou mi řekla: "Už to nejde. Sem už nedosahuji. Ale znám pána, který na tohle má."

...a moje Cesta pokračovala.

Cesta "kdo mi pomůže". Za pánem, který mi míchal bylinky a odváděl další a další démony, kteří se na mně dokola lepili, jsem jezdila snad 5let. Postupně jsem si však začala říkat: "Až jednou zemře, co se mnou bude?" Ale... pasivita mé cesty vlastně stále pokračovala. Žila jsem ve stále bolavých zajetých kolejích..., díky odvádění duší, alespoň s pauzami na "nadechnutí"... Ale aspoň získávala nějaké povědomí, že jsou i jiné "věci".

A jednoho dne jsem začala opět slýchat ten láskyplný hlas shůry, který mi stále během dní opakoval, "Vzpomeň si, kdo Jsi."

A slyšela jsem zpívat Ave Maria... A začala se ve Mně probouzet podivuhodná vnitřní radost, a chtění tou cestou jít.

Zkráceně. Najednou mi začala docházet jedna věc. "Jestli si nepomůžu sama, zemřu." 

No, možná, že bych opravdu mohla napsat poutavou knihu.... Ale tady to zkrátím... 

Shůry jsem slyšela. Očisti své tělo, těžké vibrace musí pryč, abys mohla stoupat.

Voda... obsahuje vše...
Voda... obsahuje vše...

"Náhodou" jsem dostala informaci o knize Cesta ke zdraví. Vzala jsem to z gruntu.

Knihu jsem koupila, začala jsem očistami těla, střev, jater, lymfy... Následovala absolutní změna jídelníčku, a očišťování pomocí čerstvých, pomalu lisovaných šťáv.

Z těla odešlo snad kilo kamenů z jater a žlučníku... zvláštní zapouzdřené potvůrky ze střev, došlo k výměně tekutin v těle.

Ruku v ruce s tím přicházelo povědomí o bylinkách a začalo pomalé, jemné, spojování s přírodou....♥

Pak jsem narazila na moudrost Sebastiana Kneippa, a z antikvariátů pořídila svazky o léčení studenou vodou a - hurá na to!

A já začala ten božský hlas slyšet víc a víc...


Odevzdej se Přírodě a tiše naslouchej
Odevzdej se Přírodě a tiše naslouchej

Vedl mně k modlitbě. A tak jsem začala. A během nich jsem se začala být očišťována i duchovně. V nočních hodinách jsem se budila, abych se modlila. Během Otče Náš jsem prožívala velmi silné stavy očišťování. Návaly zimnic, veder, pocitů slabosti až na omdlení, všechno to "jelo" ze mně pryč.

Začala jsem být vedena k józe, shůry mě vedli, jaké ásany jsou pro mne vhodné, a já naslouchala a nechala se vést.

Můj život už nebyl pasivní.

Už začal být aktivně duchovní. A to zatím jen pro mně.


Ano, moje učení nepochází od lidí, ale z Nebe. Od Boha a mých Přátel, kteří ke mně promlouvali, vedli a také mne podpořili na této strastiplné cesty za vyšším záměrem.

Začala jsem mít vjemy, vize, naslouchala jsem informacím, které jsem si zapisovala, jakožto vysoké učení o duchovních záležitostech. Došlo mi, že vnímám duše zemřelých, že s nimi mohu komunikovat a pomoci jim odejít do Božího Království. Dostala jsem se, opět přes tragické události, tentokrát v nejbližší rodině, k regresní terapii, kterou jsem se záhy, po prožité zkušenosti naučila, abych - jí mohla poskytnout i jiným hledajícím, trpícím lidem ;).... a tady to začalo... růst i směrem "ven". Přibývalo vizí, vjemů, vedení, informací a studium intenzivně pokračovalo den co den....

Všechno je Cesta. Každý den je - může být - rozvoj.


O pár let později přišlo pobídnutí "Maluj." A tak jsem začala.

Skrze vize a vjemy začala jsem tvořit obrazy, které měly spatřit světlo tohoto světa a později se začaly rodit i obrazy osobní, které nesou Poselství shůry pro své majitele.

Do Cesty mi přišla také moudrá Sahaja joga a já vnímala z videí Shri Mataji, jak a o čem hovoří a skrze mé vnitřní vyciťování Pravdy jsem vnímala, jaká moudrost je zde uschována.

Během modliteb a meditací, dostala jsem shůry dvě své vlastní metody. Jedna nese název "Boží dech" a druhá "Zpívaná rezonance."

Cesta se rozvíjela dál a já poznala meditační cestu, inspirovanou technikami Continuum movement.

Po velmi silném osobním prožitku jsem věděla, že je to Bohatství. A do nové doby, do které vstupujeme, prostě patří.

Od té chvíle propojení s přírodou přicházelo a přichází silněji a silněji a čerpat energii pro život těla, ale i Ducha, ze Země, vody, Nebe... To je nádhera....


A to už jsme v podstatě tam, kde se ocitáme dnes. V současnosti.

Na těchto základech stojí má duchovní praxe. Má meditační setkání, která pořádám. Lázně pro duši.

Obrazy, které maluji. Regrese, které ve volných chvílích zpřístupňuji veřejnosti.

Neučím se přímo od lidí. Ale od Boha. A Cestičky k potřebným pozemským Mistrům, jejich knihám, učení, mi do mé Cesty přivál vždy On Sám.


Katerina Pfeiferova / Lázně pro duši, meditační pobyty, malby duchovních obrazů, regresní terapie
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!